Vylepši si školu: Jak studenti mění své prostředí díky participativnímu rozpočtu

V rámci série rozhovorů s finalisty soutěže Chytrá města vám přinášíme inspirativní příběhy lidí a projektů, které přinášejí inovace pro lepší společnost.

Projekt Vylepši si školu podporuje studenty středních škol v Jihomoravském kraji, aby se aktivně podíleli na rozhodování o zlepšení svého školního prostředí prostřednictvím participativního rozpočtu. S Dagmar Peřinovou, vedoucí týmu participace JINAG, jsme probrali, jak projekt vznik a jak aplikace a metodika pomáhají koordinátorům škol při realizaci. Zajímalo nás také, jaký vliv má tento projekt na studenty, jaké zpětné reakce poskytly školy a jaké jsou plány na jeho rozšíření do dalších škol v regionu.

Jak vznikl nápad projektu Vylepši si školu a co vás inspirovalo k zaměření na participaci na středních školách?

Nápad na projekt "Vylepši si školu" vznikl díky podnětu tehdejšího náměstka pro životní prostředí a participaci Lukáše Dubce. Během jedné schůzky pronesl: „Ještě by bylo hezké udělat ty participativní rozpočty na školách.“ Tato jednoduchá myšlenka se stala impulsem pro vznik projektu, který jsem od té chvíle převzala jako své „dítě“. Od té doby hledáme nejlepší způsoby, jak projekt realizovat, včetně nastavení metodiky a dalších klíčových procesů.

Zaměření na střední školy vychází z několika důvodů. Praktickým je to, že střední školy jsou příspěvkovými organizacemi Jihomoravského kraje, což usnadňuje financování projektu. Zásadnějším důvodem je však důležitost participace mládeže. Pokud chceme, aby budoucí generace byly tvořeny angažovanými občany schopnými nejen kritizovat, ale také konstruktivně navrhovat změny, musíme je to naučit. Participativní rozpočet je skvělým nástrojem, jak mládež vést k formulování názorů, hledání řešení a spoluzodpovědnosti.

Projekt je navržen tak, aby studenti zažili celý proces v průběhu jednoho školního roku – od vytvoření nápadu, přes sestavení​ jednoduché projektové fiše se všemi základními náležitostmi ​​ ​, propagaci a hlasování, až po realizaci. Díky tomu mají možnost nejen vyjádřit své nápady, ale i vidět jejich dopad v praxi.

Dalo by se říct, že hlavním cílem projektu je snaha podpořit rozvoj aktivního občanství mezi studenty.

Přesně tak. Aktivní občanství je klíčovým cílem, ale projekt přináší i další dovednosti, které studenti využijí ve svém životě. Například ​ ​schopnost vyjádřit své ​myšlenky​​ ​, dívat se na problémy kolem sebe a definovat potřeby své ​i své ​komunity. Studenti se učí myslet v širším kontextu – nejen na sebe, ale i na to, co bude přínosné pro celou školu. Pokud jejich projekt není užitečný pro většinu žáků, ostatní jej v hlasování nepodpoří. To je vede k promýšlení nápadů, které osloví a prospějí širší komunitě.

Projekt také rozvíjí prezentační dovednosti, základy projektového managementu a finanční gramotnost. Studenti například musí nejen navrhnout projekt, ale i vyhledat a vybrat konkrétní produkty, zjistit jejich cenu a zvážit další možné náklady, jako je budoucí údržba. To vše musí zvládnout v rámci stanoveného rozpočtu.

Studenti mají zodpovědnost i za objednávku produktů. Ačkoliv ji finálně realizuje hospodářka školy, studenti sami produkty vybírají, ​ ​a mají za úkol držet se rozpočtu. To je učí realisticky plánovat a chápat, že pokud na něco v rozpočtu nezbude, další peníze už nebudou k dispozici. Tím získávají praktickou zkušenost s finančními omezeními, což má pozitivní vliv i na jejich finanční gramotnost a přístup k penězům do budoucna.

Někteří starostové nebo ředitelé občas projeví zájem projekty ​ad hoc ​dofinancovat. To ale odmítáme. Striktní rozpočet je důležitý pro to, aby si studenti uvědomili reálnou hodnotu peněz a nutnost efektivního plánování. ​Navíc navýšení rozpočtu na základě nějakého projektu, který defacto nedodržel nastavená pravidla, znevýhodňuje ostatní studenty a znetrasparentňuje celý proces. ​​Je možné participativní rozpočet navýšit ještě před jeho spuštěním ve škole, nikoli však až v jeho průběhu na základě podaných návrhů.​

Projekt také přispívá k budování pozitivního vztahu ke škole. Studenti si ji díky svému zapojení více přivlastňují a mají pocit, že na jejím fungování opravdu záleží. Ukázalo se také, že i návrhy od prváků nebo maturantů mohou být hodnotné – první ročníky se podílejí na vylepšení prostředí, ve kterém budou trávit čas po zbytek studia, a maturanti mohou navrhnout projekty, které po nich na škole zůstanou jako odkaz.

Studenti si projekty navrhují sami nebo jim zpočátku pomáháte?

Každá škola má svého pedagoga v roli koordinátora participativního rozpočtu, kterého si vybírá sama. Je důležité, aby tento člověk měl důvěru žáků a znal školní prostředí. Koordinátor hraje klíčovou roli – nastavuje proces, poskytuje podporu a motivuje jak studenty, tak další pedagogy. My zajišťujeme povinné školení metodiky a procesů, kde koordinátoři získávají nástroje a know-how. Během roku pak nabízíme pravidelné konzultace, kde mohou řešit konkrétní otázky nebo sdílet osvědčené postupy s ostatními kolegy.

Proces je nastaven tak, aby studenti byli co nejvíce zapojeni. Koordinátor spolu s vedením školy na začátku stanoví základní pravidla: kdo může projekty navrhovat, kdo bude hlasovat, jak budou návrhy vypadat nebo jaký bude časový harmonogram. Školy přitom mají možnost si celý proces přizpůsobit svým potřebám. Například konzervativnější školy mohou více spoléhat na vedení ze strany koordinátora, zatímco jiné vše předají školnímu parlamentu či aktivním studentům, kteří proces sami organizují.

Jak probíhá návrh projektů?
Nápady na zlepšení školy si studenti vymýšlejí sami. Pokud zpočátku tápou, učitelé mohou téma zařadit do výuky. Například v hodinách českého jazyka mohou studenti zpracovávat slohové práce s návrhy, v občanské výchově diskutovat téma participace nebo v ICT tvořit prezentace projektů. Některé školy také organizují školní fóra – setkání žáků, kde pomocí brainstormingu a komunitní diskuse hledají nápady na zlepšení školy. Tyto nápady pak vedení školy okomentuje a poskytne zpětnou vazbu, například které záměry jsou reálné.

Studenti následně projekty sami zpracovávají. Pracují s šablonami, které poskytuje koordinátor, a mají možnost své návrhy konzultovat. Projekty pak procházejí schvalovacím procesem, při kterém vedení školy ověřuje, zda jsou realizovatelné – například jestli nepřesahují rozpočet, netýkají se majetku mimo školu nebo nejsou nebezpečné. Pokud je projekt zamítnut, škola má povinnost studentům situaci vysvětlit a případně​ ve spolupráci s nimi​ hledat alternativní řešení.

Můžete nám popsat, jak funguje online aplikace pro správu participativního rozpočtu a jakým způsobem usnadňuje proces participativního rozpočtu na školách?

Aplikace, kterou využíváme, byla původně vyvinuta městem Brnem pro jejich participativní rozpočet Dáme na vás. Město také několikátým rokem realizuje participativní rozpočet pro základní školy. Jihomoravský kraj ji zakoupil a upravil na míru pro prostředí středních škol, které má svá specifika. Dokonce i logo a grafiku projektu Vylepši si školu vytvořili studenti Střední grafické školy v Brně. Tímto způsobem jsme do procesu zapojili přímo žáky, kteří si mohli vyzkoušet reálné zadání, včetně soutěže o nejlepší návrh.

Aplikace významně usnadňuje celý proces participativního rozpočtu a zajišťuje, aby koordinátoři neztratili přehled. Je postavena na osmi krocích, které logicky navazují a vedou uživatele procesem od začátku až do konce. Každý krok obsahuje jasné instrukce a povinné výstupy – například vytvoření časového harmonogramu, nastavení pravidel nebo propagace.

Uživatelé nemohou kroky přeskakovat, pouze se mohou vracet zpět, což zajišťuje, že žádná fáze není vynechána. Doprovodné texty, šablony a odkazy na další informace poskytují koordinátorům potřebné nástroje a inspiraci. Cílem je, aby koordinátoři pracovali co nejvíce se studenty, například při tvorbě grafických podkladů, což zvyšuje jejich zapojení a pocit odpovědnosti.

Krajský úřad jako donátor projektu vyžaduje jednoduché vyúčtování. Proto ​jsme do aplikace implementovali​ jednoduchý formulář, který umožní snadnou správu financí a přehledné vykazování nákladů. Tento přístup snižuje administrativní zátěž a šetří čas koordinátorům, kteří se mohou více zaměřit na samotné projekty a jejich realizaci.

Celkově aplikace poskytuje jasný rámec, přehlednost a podporu, díky čemuž je proces participativního rozpočtu efektivní a uživatelsky přívětivý.

Jak probíhá spolupráce mezi JINAG a Jihomoravským krajem? Jaké jsou klíčové faktory při realizaci projektu na jednotlivých školách?

Spolupráce mezi Jihomoravským krajem a JINAG je rozdělena podle konkrétních rolí. Jihomoravský kraj je hlavním donátorem a nositelem projektu z pohledu financování, zatímco JINAG zajišťuje odbornou garanci, metodickou podporu a konzultace. Praktická spolupráce probíhá s kolegyní z Odboru školství Krajského úřadu, která spravuje administrativní záležitosti s jednotlivými školami, zatímco já za JINAG poskytuji metodické vedení, školení a podporu při realizaci projektu.

Klíčovým faktorem úspěšnosti projektu je role koordinátora participativního rozpočtu na škole. Úspěch celého procesu do značné míry závisí na jeho schopnosti vést projekt, motivovat studenty i kolegy a překonávat případné překážky. Stejně důležitá je podpora vedení školy – jeho zapojení a kladný postoj k projektu přímo ovlivňují zapojení dalších pedagogů a celkovou atmosféru na škole. Připravenost školy sehrává zásadní roli, zejména schopnost organizačně zvládnout časovou náročnost projektu a vytvořit prostor pro zapojení studentů. V neposlední řadě je klíčem k úspěchu i samotná motivace studentů. Jejich zapojení a nadšení se odvíjí od schopnosti koordinátorů a pedagogů projekt správně komunikovat a představit jeho přínosy.

Plánujete projekt rozšířit i do dalších krajů?

V tuto chvíli se primárně soustředíme na rozšíření projektu v rámci Jihomoravského kraje. Konkrétně chceme participativní rozpočet zpřístupnit i nepříspěvkovým organizacím a rozšířit možnost zapojení na všechny základní školy v kraji, mimo město Brno, které má svůj vlastní participativní rozpočet. Naším cílem je, aby se do projektu mohly zapojit všechny školy, tedy téměř sedm set vzdělávacích institucí v kraji.

​​V letošním školním roce pilotně spolupracujeme​ s​e​ dvěma základními školami, kde jsme metodiku přizpůsobili jejich potřebám, a také se školou pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Snažíme se razit filozofii, že každý názor je důležitý, což zahrnuje i děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Pilotně jsme zapojili také jeden dětský domov, kde jsme se zaměřili na posílení finanční gramotnosti dětí. Je pro nás důležité, aby i tyto děti měly příležitost zažít participativní proces.

Projekt je koncipován tak, že jeho rozšíření do dalších krajů by bylo poměrně jednoduché, pokud by o to jiný kraj projevil zájem. Největší překážkou by pravděpodobně mohlo být financování, ale z metodického hlediska by byla multiplikace snadná. V tuto chvíli však zůstává naší prioritou rozšíření v rámci Jihomoravského kraje.

Máte zpětné reakce od koordinátorů, kteří se do projektu zapojili?

Ano, zpětnou vazbu máme především od pilotních škol z loňského ročníku. Nejlepším ukazatelem úspěchu je to, že všechny zapojené školy pokračují i letos. Studenty participativní rozpočet velmi bavil, což se pak přeneslo i na koordinátory. Je to vzájemně motivující proces – na začátku jsou studenti motivováni koordinátorem, ale když vidí, jak aktivně se do projektu zapojují, vrací se nadšení i k němu.

Koordinátoři si také pochvalují aplikaci, která jim výrazně usnadnila práci. I když jim metodiku a aplikaci nabízíme jako podporu, není to povinnost. Školy mají možnost proces přizpůsobit svým potřebám, pokud jim to vyhovuje lépe. Jedinou podmínkou zůstává používání aplikace při hlasování, což zaručuje transparentnost, jednotná pravidla a eliminuje možné konflikty nebo zklamání z procesu.

Museli jste během pilotního projektu překonat nějaké výzvy?

Pilotní fáze byla pro všechny zúčastněné krokem do neznáma, a proto smekám před všemi, kteří do toho šli s námi. Ukázali velkou odvahu a otevřenost novým věcem. Přestože nikdo přesně nevěděl, jak projekt dopadne, školy se s výzvami popraly skvěle a dosáhly výborných výsledků.