Švihé synku mění ulice: Nákladní kola místo dodávek

Brněnský projekt Švihé synku nahrazuje dodávky v pěších zónách nákladními koly a mění pohled na městskou dopravu. O jeho začátcích, expanzi i budoucnosti jsme mluvili se zakladatelem Erikem Nálepkou.

Švihé synku je brněnský projekt, který se zaměřuje na doručování zásilek pomocí nákladních kol, čímž nahrazuje klasické dodávky v pěších zónách. Jeho cílem je navracet veřejný prostor lidem, snižovat dopravní zátěž a přispívat k udržitelné městské mobilitě. Projekt staví na efektivitě a flexibilitě nákladních kol, která zvládnou přepravit až 300 kg nákladu bez emisí. Švihé synku je příkladem, jak mohou inovativní řešení přispět ke zlepšení kvality života ve městech.

V rozhovoru s Erikem Nálepkou, zakladatelem Švihé synku, jsme probírali začátky projektu, jeho postupnou expanzi do dalších měst, jako je Olomouc a Praha, i dlouhodobé cíle v oblasti městské mobility. Dotkli jsme se také spolupráce s městy, překonávání výzev spojených s implementací řešení v pěších zónách a budoucích plánů na rozvoj projektu.

Co Vás inspirovalo k založení projektu Švihé synku a jaký byl hlavní problém, který jste tím chtěli vyřešit?

Původně jsem chtěl prodávat nákladní kola velkým firmám do Prahy, ale narazil jsem na komplikace spojené s dlouhými schvalovacími procesy. Proto jsem založil projekt Švihé synku, abych ukázal, že podobné řešení lze implementovat mnohem rychleji. Během měsíce jsme podepsali smlouvu se společností DHL a začali jezdit.

Hlavní motivací pro mě bylo to, že mě v centru města štvou dodávky. Myslím si, že veřejný prostor by se měl vrátit lidem. Zamiloval jsem si cargo kola a viděl v nich způsob, jak realizovat projekt, který bude nejen praktický, ale i viditelný.

Dalším důležitým aspektem byla radost našeho týmu kurýrů. Jsou nadšení z toho, že mohou být profesionálními cyklisty a že jsou placení za celodenní jízdu na kole.

Jak vnímáte dlouhodobé cíle a vize v oblasti bezemisní městské dopravy?

Naším cílem je podpořit co největší rozšíření cargo kol v městské dopravě. Vidíme, že se to už začíná dařit – stále více rodičů si uvědomuje, že vozit děti do školky nebo školy je na kole mnohem praktičtější a rychlejší, stejně jako používání kol pro každodenní pohyb po městě. Klíčem je tedy více cargo kol nejen v kurýrních službách, ale především mezi občany. Snažíme se šířit myšlenku, že kola jsou nejen funkční, ale i moderní a atraktivní způsob dopravy.

S propagací nám pomáhají i netradiční kauzy. Nedávno například značka Youngprimitive řešila krádež kola, které jsme jim poskytli. Kolo se podařilo najít na Bazoši a bezpečně se vrátilo zpět do Brna. Předcházela tomu, ale velká internetová kauza. Takové příběhy přitahují pozornost lidí, kteří se o cargo kola začínají více zajímat.

Setkáváme se také s náhodnými pozitivními reakcemi. Jeden pán mě třeba zastavil, když jsem jel na naší černožluté tříkolce, a byl nadšený, když zjistil, že taková kola nejen používáme, ale i prodáváme. Podobné situace ukazují, že i běžní lidé začínají kola vnímat jako seriózní dopravní prostředek, nejen jako volnočasovou aktivitu.

Nedávno jsme taky uvedli do provozu vlečku, což je další významný krok pro rozšíření možností přepravy na kole. Umožňuje pohodlně přepravovat těžší náklady, jako je například 250kilová paleta, což by bylo na běžném nákladním kole nepraktické.

Kola jsme využili i při akcích, jako byl Restaurant Week v Brně. Celý proces přípravy jsme řešili rozvozem na kolech, což výrazně urychlilo logistiku. Naše vize je ukázat, že doprava na kole může být efektivní, ekologická a zároveň praktická pro široké spektrum využití.

Jaká nákladní kola používáte a jakým způsobem zajišťujete jejich udržitelnost a efektivitu v městském prostředí?

Používáme kola, která bych nazval Rolls Roycem mezi nákladními koly. Jsou to modely od průkopnické značky, která jako první integrovala nosnou plochu přímo do rámu kola. Díky tomu dokáže kolo vážící 30 kg snadno přepravit náklad až 300 kg. Otestovali jsme ale i přepravu půl tuny cementu, a i to kolo zvládlo, přestože to není běžná praxe.

Údržbu a servis kol zajišťuji osobně. Neustále také hledáme nové a netradiční způsoby využití těchto kol, protože jejich potenciál je opravdu obrovský.

Zkoušeli jsme například kola nasadit na Pradědu, kde by mohla vyvážet koloběžky zpět na vrchol po sjezdech od vysílače. Bohužel jsme narazili na úsek, který kola nezvládla, a tak jsme museli tuto aktivitu ukončit. Přesto si ceníme každé příležitosti prozkoumat, co všechno nákladní kola dokážou.

Kromě praktického využití máme i nápady, které přinášejí zábavu a budují komunitu. Měli jsme například výčep na kole, který fungoval v Brně v Parku Lužánky. Byla to skvělá akce, ale bohužel nám ji Zeleň města Brna zatrhla. Přemýšlíme ale o jejím obnovení, protože podobné aktivity kolem nákladních kol spojují lidi. Díky těmto kolům si dokážeme představit i pojízdnou kuchyň – například pro letní grilování.

Nákladní kola v městském prostředí nabízejí obrovskou flexibilitu a ekologické řešení pro přepravu, což chceme dál rozvíjet a inovovat.

Jakým způsobem spolupracujete s městy, aby byla cargo kola přijímána a integrována do běžného provozu v pěších zónách?

Spolupracujeme s městy velmi intenzivně, zejména s brněnskou radnicí, kde jsme v kontaktu už od roku 2019. Město Brno nás vnímá jako odpověď na otázku, jak efektivně řešit dodávky a rozvozy v centru. S panem Kratochvílem – radním pro oblast dopravy i paní primátorkou jsme v pravidelném kontaktu a sdílíme naše poznatky i doporučení.

Naší výhodou je, že ke svému provozu nepotřebujeme konkrétní opatření. Můžeme rozvážet zboží i bez speciálních cyklopruhů, ale pokud město implementuje nová řešení, pomáháme je přizpůsobit reálným potřebám. Důležité je, že s Brnem nebojujeme, ale spolupracujeme a snažíme se být partnery.

V Praze se zatím pokoušíme jednání otevřít a představit cargo kola jako řešení konkrétních problémů a potřeb města. Každé město má ale svá specifika a narazíme i na překážky, někdy dokonce absurdní. Například neschválení cyklopruhu kvůli obavám, že cyklisté jezdí příliš rychle a bez helmy. Taková rozhodnutí ale neřeší skutečné problémy.

Efektivní aplikaci opatření na celostátní úrovni podporují také organizace jako CityChangers, které sdružují cyklokoordinátory z různých měst. Vede je národní cyklokoordinátor a jejich cílem je například sjednocení a propojení cyklopruhů pomocí digitálních nástrojů.

Důležité je přistupovat ke všemu lidsky a uvědomit si, že na silnici jsme všichni společně – a podle toho bychom se měli chovat. Bohužel, právě lidskost na silnici často chybí, což podtrhuje význam podobných řešení.

Váš projekt se snaží navrátit veřejný prostor lidem, jaké konkrétní změny jste zaznamenali v centru Brna, kde vaše řešení už funguje?

Jedním z nejviditelnějších dopadů je to, že do centra Brna už nezajíždí dodávky tak často. I když je stále potřeba, aby tam některé z nich z různých důvodů jezdily, celkově je situace výrazně klidnější.

Zaznamenali jsme také, že obyvatelé začínají vnímat pozitivní změny. Například pohyb s kočárkem je v centru nyní pohodlnější, protože cargo kola zabírají výrazně méně místa než dodávky. Přítomnost našich kol v ulicích pomáhá vytvářet přívětivější prostředí.

Podrobnosti by vám ale asi nejlépe popsali naši kurýři, kteří mají každodenní zkušenosti z terénu a mohou nejlépe potvrdit, jaký vliv má naše práce na provoz v centru města.

Pomáhá vám v tomto spolupráce s většími přepravními společnostmi jako je DHL nebo PPL?

Ano, je to víc vidět a lidé to tak víc vnímají.

Jaké jsou reakce obyvatel a obchodníků na vaše řešení?

Reakce jsou vesměs velmi pozitivní. Tím, že cargo kola jsou v provozu flexibilnější, dokážeme nabídnout mnohem více proklientský přístup. Naši kurýři se například mohou na jedno místo vrátit i několikrát za den, což umožňuje rychlejší a efektivnější dodání, než by bylo možné s klasickou dodávkou.

Obyvatelé nás vnímají kladně – často si naše kurýry na kolech fotí a píší na nás pozitivní recenze. I to je důkazem, že naše práce má smysl. Obchodníci si také pochvalují spolupráci, naši kurýři se s nimi často osobně znají a vytvářejí si dobré vztahy, což přispívá k pohodovější a přátelštější atmosféře.

Jaké výzvy jste museli při zavádění řešení do pěších zón překonat?

Zásadní výzvy jsme při zavádění projektu do pěších zón vlastně překonávat nemuseli. Brněnské radnici se projekt líbí a kurýři svou práci berou s nadšením. Na začátku jsem měl trochu obavy, jestli všechno zvládneme ujezdit, nebo jestli si spolupráci nerozmyslí naše partnerské firmy. V praxi jsme ale prostě sedli na kola a vyrazili.

Jednou z prvních výzev byla zima. Minulý rok jsme zkoušeli vyměnit pláště za terénní, ale ukázalo se, že na kolejnicích extrémně kloužou, takže jsme se vrátili k původním. Kromě toho se občas objeví technické problémy – například výpadek GPS zařízení, která na našich kolech používáme. Naštěstí jsme situaci vyřešili dočasným použitím Airtagů a nyní jsou už GPS zařízení opět dostupná.

Setkali jsme se také s obavami o bezpečnost kol a kurýrů. Jedno kolo nám dokonce ukradli, což ukazuje, že opatrnost je na místě. Incident se stal v době, kdy měl výpadek Facebook, a zprávu od člověka, který kolo zahlédl na dvoře bytového domu, jsme obdrželi až druhý den ráno. To už bylo kolo bohužel pryč.

Do budoucna vnímáme jako výzvu expanzi do Prahy. I když máme zájem ze strany partnerů a spolupracujeme se společností E-Cafe Bike, Praha je mnohem větší a složitější prostředí než Brno. Přestože pražská radnice o řešení dodávek v centru má zájem, situace je tam odlišná a zahrnuje i alternativy, jako jsou elektrické minidodávky. Navíc v Praze zatím nemáme tak silnou komunitu, což může být další překážka, kterou budeme muset překonat.

Plánujete rozšíření svého řešení i do jiných měst než do Prahy? A budete upravovat název podle lokality?

Ano, rozšiřujeme se postupně i do dalších měst. Například v Olomouci už působíme pod názvem Švihé senko. Zájem o naše řešení mají Pardubice, a v Liberci už cargo kola využívá PPL. Další města máme vytipovaná, ale momentálně nám aktuální rozšíření stačí, abychom mohli služby efektivně zvládat.

Nedávno nás také oslovili s otázkou, zda bychom dokázali expandovat i mimo Českou republiku. Uvědomili jsme si, že to reálné je. Překvapilo mě, že podobných projektů v takovém rozsahu není v Evropě tolik. Na Slovensku jsme například už Švihaj šuhaj a v Maďarsku nás znají jako Hajtás Pajtás.

Úprava názvu podle lokality je pro nás spíš hra se slovy a způsob, jak projekt přiblížit místním obyvatelům, což zatím funguje skvěle.

Na závěr můžeme říct, že v bezemisní městské logistice budete hrát velkou roli.

Amen.